Výběr dokumentů ze spisu k Československé obci legionářské – členství prezidenta T. G. Masaryka, manifest československých legionářů z července 1928, hold k 80. narozeninám prezidenta T. G. Masaryka v březnu 1930, žádost o podporu legionářských živnostníků a obchodníků z dubna 1936 a jiné dokumenty (Archiv KPR, fond Kancelář prezidenta republiky, inv. č. 896).
Výběr dokumentů ze spisů k významné české lékařce Vlastě Kálalové-di Lottiové, působící s podporou prezidenta T. G. Masaryka v letech 1925–1933 v Bagdádu – žádost o podporu studijní cesty do Turecka a Mezopotámie 1924–1925, setkání s prezidentem T. G. Masarykem, vzájemná korespondence, záznam o doručení žádosti o udělení milosti Miladě Horákové v červnu 1950 a jiné dokumenty (Archiv KPR, fond Kancelář prezidenta republiky, inv. č. 893/I, kart. 101; inv. č. 807; inv. č. 2762).
Výběr dokumentů ze spisu německého spisovatele Luize Heinricha Manna – setkání s prezidentem T. G. Masarykem v lednu 1924, pomoc se záchranou a stěhováním knihovny, rukopisů, osobních věcí a zařízení bytu po útěku z Německa v roce 1934, udělení československého státního občanství v roce 1935, korespondence adresovaná prezidentům T. G. Masarykovi a Edvardu Benešovi a jiné dokumenty (Archiv KPR, fond Kancelář prezidenta republiky, inv. č. 1647).
V minulém týdnu jsme si připomněli významné výročí - před 30 lety, 1. července 1991, byla v Praze podpisem protokolu o ukončení platnosti oficiálně rozpuštěna tzv. Varšavská smlouva. Toto převážně vojenské uskupení kolektivní obrany, oficiálně označované jako Smlouva o přátelství, spolupráci a vzájemné pomoci, podepsali dne 4. května 1955 ve Varšavě představitelé celkem osmi států: Albánie, Bulharsko, Československo, Maďarsko, Německá demokratická republika, Polsko, Rumunsko, Svaz sovětských socialistických republik). S postupem let se Varšavská smlouva stala symbolem starých svazujících struktur a jejím ukončením došlo k dalšímu kroku na cestě ke svobodě. Jednou z nejdůležitějších postav v tomto procesu byl prezident Václav Havel. Návrh společného komuniké. Fotografie ze zahájení zasedání, prezident Václav Havel a ministr zahraničí Jiří Dienstbier. Fotografie všech zúčastněných představitelů členských států. (Archiv KPR, fond KPR IV, Archiv KPR, Sbírka fotografií (SF), 1918-1992)
V tomto měsíci si připomeneme událost, která nás nikdy nepřestane bolet – den kdy příslib občanských svobod tzv. Pražského jara byl zcela eliminován vstupem ozbrojených vojsk Varšavské smlouvy. Ani celonárodní odpor nedokázal zvrátit další vývoj. Lidé byli šokováni. Zmařenými životy, marným odporem či zadržováním našich čelních představitelů v SSSR. Do KPR přicházelo téměř okamžitě po obsazení, velké množství dopisů a petic, adresovaných především na prezidenta Ludvíka Svobodu. Na stránkách Archivu KPR v rubrice Archiválie měsíce si můžete prohlédnout některé z nich, datované 23.srpna 1968.
Výběr dopisů a petic ukazujících bezprostřední reakce obyvatel ze dne z 23. srpna 1968. Dopisy a petice byly zasílány do KPR ve velkém množství z různých částí republiky a byly adresované především na prezidenta Ludvíka Svobodu. (Archiv KPR, fond KPR III)
Ukázka vyřizování a udělení "Záštity prezidenta republiky Václava Havla" v roce 2001. Tato konkrétní záštita byla udělena Památníku národního písemnictví v Praze k výstavě "Všecky krásy světa", pořádané v září 2001 ke 100. výročí narození vynikajícího básníka Jaroslava Seiferta, našeho jediného nositele Nobelovy ceny za literaturu.
Ukázky dopisů občanů a pracovních kolektivů, reagujících na události 17. listopadu 1989. Tyto dopisy proudily do Kanceláře prezidenta republiky již od 20. listopadu a byly jich stovky. Drtivá většina dopisů byla podepsaná s plnou adresou pisatelů. V době, kdy ještě nebylo zcela jasné, jaký budou mít tyto události dopad, šlo také o projev odvahy pisatelů. Ukázalo se však, že použití síly tehdejšího režimu proti pokojnému pochodu lidí večerní Prahou, bylo onou poslední kapkou, která započala konec již neudržitelné moci Komunistické strany Československa nad naší zemí.
Krutá padesátá léta minulého stolení. Rodina Lobkowiczova tzv. dobrovolně odevzdala Lobkovický palác čsl. státu, výměnou za pětipokojový byt na Hradčanském náměstí v Praze. V roce 1952 jim byl tento byt odejmut a přidělen dvoupokojový byt ve Velkých Kuněticích na Jesenicku. Paní Ludmila de Ridder Lobkowitcz se obrátila s prosbou o pomoc na tehdejší první dámu Martu Gottwaldovou. V KPR k tomu tehdy vznikl archivovaný tajný spis T4577/52. Ludmila de Ridder se dne 1.12.1952 zabila.
